Jak nás to napadlo
V roce 2002 jsme byli s dvaceti našimi studenty na výměnném zájezdu v Řecku. Na akci jsme získali grant, jehož podmínkou bylo pracovat na nějakém projektu, a my jsme si vymysleli, že natočíme pověst o Prométheovi. Během natáčení se ukázalo, že někteří studenti mají talent a chuť a filmařina je baví, a tak jsem se s nimi domluvila, že bychom zkusili natočit ještě něco. Poměrně rychle jsme se domluvili na tom, že to bude fantasy a že bude podle někeré z mých knížek. Ostatně představitel Prométhea, Jakub Smolka, který později hrál Vandryka, byl velkým fanouškem Adama Andrese - na základní škole dokonce podle Wetemay zorganizovali celotáborovou hru. Jakub byl, jak jinak, Sian Hnědooký. A protože Hrútvang kdysi dávno začal opravdu vznikat jako filmová povídka, nabízel se prostě sám... A tak začaly na podzim r. 2002 přípravné práce, které o dva a půl roku později vyvrcholily premiérou (a derniérou v jednom) v kině Aero.
A hlavně - při práci na Prométheovi jsme se seznámili s Ondrou Kroutilem, naším budoucím kameramanem, střihačem, zvukařem a kdo ví, čím ještě. Ondra nestudoval na Pražačce, byl to kamarád z šermu jednoho ze studentů. A nebýt Ondry, nebylo by ani filmu Hrútvang.
Tereza Šmídová (horská vůdkyně Irsibil) jako Pandora a Filip Vonka (Pán draků Or) jako Prométheův bratr Epimétheus
Jakub Smolka (Vandryk - v popředí) jako Prométheus
Při natáčení Prométhea jsme si užili i napínavých chvilek. Orlice Mája, která při natáčení NEMĚLA Prométheovi doopravdy vyrvat játra, byla totiž dost nebezpečná a hlavně vzteklá, pokud se jí nepodařilo kuřátko, na které ji lákal sokolník, uchvátit napoprvé.