Samalbrína

Samalbrína

Samalbrína je dcerou Orlyga a Fréár, dvojče Lirg. Na obloze se zjevuje jako Večernice. Je to bohyně podzimu, soumraku, kovů a drahých kamenů. Zamiloval se do ní její strýc Getenek a ač Orlyg sňatku své dcery s Getenekem bránil, seč mohl, Samalbrína se nakonec za boha podsvětí provdala a porodila mu dvě děti, Gani a Arranga. Její matka Fréár si vymohla, že bude Samalbrína v podsvětí s Getenekem trávit pouze šest měsíců v roce. Proto se začala střídat roční období. Jakmile Samalbrína v den podzimní rovnodennosti opustí podsvětí, skončí léto a přijde podzim. Když se po půl roce zase vrací ke svému muži, příroda se začne probouzet. Podzimní rovnodennost je Samalbríniným svátkem, lidé se snaží důstojným přivítáním bohyni přívětivě naladit, aby zima nebyla tak tuhá, a také se snaží udržet v dobrém rozmaru duše zemřelých, které Samalbrínu na povrch zemský následují. 

Samalbrína má totiž dva zlozvyky. Když s podzimní rovnodenností opouští podsvětní říši, nikdy za  sebou neučiní znamení, které brání duším zemřelých opustít podsvětí. Po dobu východu slunce, od chvíle, kdy se jeho kotouč objeví nad obzorem, po okamžik, kdy se slunce od obzoru odlepí, mohou duše zemřelých vstoupit opět do světa živých. A když se v den jarní rovnodennosti, ve chvíli, kdy se slunce objeví nad obzorem,  Samalbrína vrací do posvětí ke Getenekovi, vždycky za sebou zabouchne bránu. Brána je těžká, a tak chvíli trvá, než ji Getenekovi sluhové za bohyní zase otevřou. Než se slunce odlepí od obzoru, musí však už být otevřená. Ale pokud někdo zemře v tu chvíli, kdy je brána podsvětí zavřená, stane se Znovuzrozeným. Jeho duše se totiž nedostane do podsvětí, a tak zamíří do Háje nenarozených dětí. Takový člověk musí prožít jedenáct životů, než je jeho duši dovoleno přeplout podsvětní jezero Máví. Netýká se to pouze duší sebevrahů. Těm je dovoleno počkat před bránou, než se opět otevře, a vstoupit do Getenekovy říše. Nikdo se nemůže stát Znovuzrozeným o své vlastní vůli.